Zločiny

Před soudem se projednává případ rozkrádače. Soudce se ptá: „Jak to u vás začalo?“ „Když jsem nastoupil do podniku, tak mi všichni říkali, ber věci tak, jak jsou.“

K policistovi přiběhne muž a křičí: „Před půl hodinou mi nějaký zloděj strhl z ruky zlaté hodinky!“ „A proč křičíte až teď?“ „Nechtěl jsem moc otevírat pusu, aby si nevšiml, že mám i zlaté zuby.“

Zazvoní návštěva u dveří, přijde otevřít chlapeček. Pán se ptá: „Je tatínek doma?“ „Není.“ „A kdy se vrátí?“ „Když se bude dobře chovat, tak za deset let.“

Chlápek u soudu: “Obžalovaný, proč jste zmlátil toho pána?” “Vždyť vám to řikám, frajer libovej, černý brejličky, bílá hůl a oklepával mi auto.”

Mladý adept právnického doktorátu dostane u zkoušek otázku: Co je to podvod? „Podvod je, jestliže mě teď necháte propadnout.“ „Jak to?“, ptá se profesor. „Protože paragraf 265 trestního zákoníku zní: Kdo zneužije nevědomosti někoho, aby jej poškodil, dopustí se podvodu.“

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: „Paní Čermáková, znáte mne?“ „Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že …

V soudní síni: „Jak jste zabil svou ženu?“ „Kladivem.“ Z publika se ozve: „Ty svině!“ Soudce: „Tady rozhoduje soud a ne vy!“ Z publika: „Já nerozhoduji, ale minulý týden jsem si byl u něj dvakrát kladivo půjčit a on mi tvrdil, že žádné nemá.“

Jeden chlápek u soudu žaloval druhého pro ublížení na zdraví při srážce auta s jezdcem na koni . Obhájce se postiženého ptá: „Je pravda, že na místě nehody jste policistovi řekl, že jste se nikdy v životě necítil lépe?“ „Ano, to je pravda.“ „Tak proč teď viníte mého klienta, že …

Šetří se všude, benzín je čím dál dražší, a tak u městské policie zřídili jezdecký oddíl. Když náčelník za tři měsíce zjistil, že koně jsou kost a kůže, zeptal se: „A krmíte je vůbec?” „Ještě ne, ale budeme. Byli jsme instruováni, že koně žerou ob rok!”

Při loupeži v bance lupič zakřičel: “Nehýbejte se! Peníze patří nám, vaše životy patří vám!“ Všichni v bance si tiše lehli. [Tomu se říká: Koncept změny myšlení. Akceptace situace.] Když si jedna žena lehla provokativně na stůl, lupič na ni zakřičel: “Prosím, buďte civilizovaná! Toto je loupež, ne znásilnění!“ [Tomu …