Zločiny

„Neměl jsem na výběr,” brání se vrah důchodkyň, „dlužil jsem mafii plno babek…”

Najdou dva policajti před gymnáziem mrtvolu. Chtějí to zapsat, když vtom se jeden zarazí: „Hele, píše se ve slově gymnázium tvrdé, nebo měkké I?” „Víš co, vole?” odvětí druhý. „Odtáhnem ho před poštu!”

Strážník Houžvička si vybral dovolenou a dva týdny o něm nikdo neslyšel. Pak se objevil na stanici celý zafačovaný a kolegové se ho ptají: „Tak, kde jsi byl?” „V kómatu.” Do věci se vloží náčelník: „Kómat, kómat… To je někde v cizině, ne?”

Kamarád se ptá kapsáře: „Slyšel jsem, že dost sportuješ. Kolik toho tak denně naběháš?” „To záleží na tom, kolik lidí se mě snaží chytit.”

„Ten bombový útok,” hlásí náčelníkovi podřízený, „byl prostě bombastický.”

„Kam jste se to vyčural?!” zlobí se na policajta uklízečka. „Vždyť jsem byl na záchodě…” „To ano, ale čurá se do mísy, ne do rohu!”

Proč policajti nejezdí za průtrže mračen? Aby jim nešplouchalo na maják.

„Můžete mi říct, kde jste byl v noci z 3. na 4. října?” „Ano. Byl jsem zde na policii a vysvětloval, kde jsem byl v noci z 22. na 23. září.”

„Svědku, znáte obžalovaného?” „Promiňte, vaše ctihodnosti, ptáte se, jestli je mezi mými známými aspoň jeden obžalovaný?” „Ne, chci vědět, jestli znáte tohohle člověka?” „Ctihodnosti, jak bych to mohl říct? Já vlastně neznám vůbec nic. Ani sebe pořádně neznám. Například včera…” „Okamžitě přestaňte plkat a odpovídejte!” „To snad ne? On tady …

Jde policajt po nádraží a potká muže v umaštěné, svítivě oranžové vestě. Zajímá se: „Vy jste horník?” „Horník?!” neudrží se smíchy neznámý. „Nevidíte, co mám napsáno na vestě? ČD!” „No vždyť, České Doly…”