Zločiny

Uplakaná paní volá na policejní stanici a povídá: „Zabila jsem Kohouta!” Policajt odpovídá: „Ale vždyť to je normální, paní!” „Ale já jsem zabila Kohouta!” „No dobře, paní, napíšeme zápis. Jak se jmenujete?” „Kohoutová.”

Náčelník před akcí poučuje policisty: „Ten zločinec je nepolapitelný. A pokud byste ho přeci jenom chytili, stejně byste ho museli hned pustit, protože by to nemohl být ten správný, jelikož toho byste nikdy chytit nemohli!”

Policisté se nechali inspirovat příkladem premiéra Stanislava Grosse a pomocí reklamních billboardů se snaží získat popularitu. Na jejich slavném poutači stojí: „Chytráci mají číslo 158!”

Trestancova žena je na pohovoru u ředitele věznice a oroduje za svého muže: „Pane řediteli, nemohl byste mu dát nějakou lehčí práci, on se mi únavou ztrácí před očima!” „Rád, ale jakou? Vždyť přece lepí pytlíky.” „Mně ale říkal, že noc co noc kope nějaký tunel…”

Který masový vrah je frajer? Ten, který dokáže zvýšit průměrnou úmrtnost obyvatelstva svého státu o několik procent.

Jmenovaný byl takový krkoun, že po prodeji domku si přišel i pro fekálie z žumpy. Strčil jsem do něj, až tam spadnul, ale o žádném nažrání jsem nehovořil, neboť jsem hygienik.

Na ulici se poprali dva mladíci. „Kdo to začal?” táže se policajt. „On,” odpoví jeden z bitkařů, „nechtěl mi dát peněženku!”

Policajt se po Silvestru ptá zdrceného kamaráda, co dostal k Vánocům od své holky. „Kopačky,” utrousí smutně kámoš. „No, hezký… A byly aspoň značkové?”

Na širém moři ztroskotal velký zaoceánský parník. Několik lidí se zachránilo v malém člunu. Pluli tak už několik dnů a nikde nepotkali žádnou loď, ani nespatřili pevninu. Jeden zachráněný se ustrašeně ptá druhého: „Co myslíte, najdou nás?” „Ale jistě, jen buďte bez obav! Mě hledá policie pěti států!”

Jak poznáte, že právník lže? Pohybuje rty.