Život

Sestra ráno na pokoji roznáší léky. Nemocný povídá: „Vy jste dneska vstala na opačnou stranu postele.” „Proč myslíte?” „Máte na nohou doktorovy pantofle…”

Pacientovo zdůvodnění: „Když hodně přemýšlím, tak hodně kouřím. Pak kašlu, a tak začnu přemýšlet, proč tolik kašlu. No a jak já moc přemýšlím, tak hodně kouřím!”

„A zapamatujte si, že váš největší nepřítel je alkohol.” „A vy chcete, doktore, abych před ním vypadal jako zbabělec?”

Vypráví manželce před spaním kožař: „Tak k nám dneska přišel policajt a že má blechy!” „To není nic nového,” trochu pesimisticky konstatuje žena. „No jo,” povídá doktor, „jenže on s sebou přinesl krabičku s kobylkama… že prý ty neřády pochytal!”

Přijde důchodce k ortopedovi. Ten ho prohlédne a říká: „Člověče, máte v obou kolenách vodu.” „Ta potvora se mi tam musela dostat, když jsem si čistil zuby.”

Povídá lékař v ordinaci pacientovi: „Na vaši nespavost vám dám takové léky, že po nich usnete, jako když vás do vody hodí.” „To nedělejte, pane doktore.” „A proč ne?” „Proboha, já vůbec neumím plavat.”

„To je strašné, mám v koleně vodu!” stěžuje si známému pan Vodička. „Musíš to brát z té lepší stránky,” konejší ho známý. „Kdybys byl Eskymák, měl bys tam led!”

„Pane doktore, píšete nějak moc dlouho, to je moje diagnóza tak složitá?” „Ne, ale já nepíšu vaši diagnózu, já píšu váš nekrolog.”

„Ta nestydatost – soused si vedle našeho domu otevřel cukrárnu!” stěžuje si pán v čekárně. „A co je na tom tak strašného?” podiví se jiný pacient. „Už přes deset let mám cukrovku!”

Přiběhne sestra v nemocnici za doktorem: „Pane doktore, váš pacient volá o pomoc!” „Sakra, neříkal jsem žádné telefony?!”