Škola

Ředitelské volno je, když si ředitelka vezme dovolenou.

„Nejradši mám našeho fyzikáře,” vypráví doma Honzík, „ten si vždycky o hodině prdne a zařve: Nevyrušujte!”

„Jak můžeš říct, že má Země dvanáct měsíců, Nováku?” „Učili jsme se to v první třídě – leden, únor, březen…”

Sporák používáme ke spoření.

„Mazánku, řekni nám, kdy se píše čárka?” „Prosím, čárka se píše, když vrchní donese nové pivo!”

Ve škole mají děti za úkol vytvořit věty na slovo TAVÍ. Mařenka: „Tatínek taví železo.“ Jiřík: „Můj tatínek taví ocel.“ Pepíček se hlásí: „My máme doma babičku a ta ví ho*no.“

„Musíte si zvykat na větší samostatnost při učení,” oznamuje dětem učitelka. „Jste už ve třetí třídě a vaši rodiče brzo na probíranou látku nebudou stačit!”

Ze žákovské: „Nechodí na dobrovolný kroužek matematiky.”

Pepíček si připravil referát o Hollywoodu. Když ho přečetl, učitelka ho trochu rozpačitě pochválila: „Je vidět, že se v americkém showbyznysu vyznáš…, ale ten slavný herec se jmenuje Andy GarCIA, ne Andy GarFBI.”

Hodina logiky. Učitel: „Tak děti, co se stane, když všeprobíjející střela narazí do neprůstřelného pancíře?” Pepíček: „Zvednou se daně.” Učitel: „Jak to?” Pepíček: „Jak říká můj tatínek – to je tak vždycky v politice. Stane se nějaká nepochopitelná a nemožná věc a následně se ihned zvednou daně.”