Škola

Dežo dělá přijímačky na vysokou školu a celá rodina ho doprovází. Jakmile vyjde od ústní zkoušky, tak se kolem něj shluknou a ptají se ho: „Tak co Dežo, aké to bolo?“ Dežo: „Ťažké to bolo, ťažké“ „Ako to?“ Dežo: „Pítali sa ma, zda slnko obieha okolo zemegule, alebo zemegule okolo …

Profesor přírodopisu zjistil, že má na výplatní pásce o čtyři stovky méně. „No dobře,” pomyslel si, „zamlčím hlodavce!”

„Poslechni Honzo,“ povídá mistr svému novému učedníkovi, „já toho moc nenamluvím, ale jak takhle na tebe ukážu prstem, tak to znamená, že hned přiběhneš.“ „To se jistě shodneme, pane mistr,“ povídá Jarda, „já toho také moc nenamluvím. Když takhle zakroutím hlavou, tak to znamená, že nepřiběhnu!“

Během hodiny, ve které se snažila žákům vysvětlit dobré způsoby chování, dala jim učitelka tuto otázku: ‚Michale, pokud bys byl v restauraci na večeři s hezkou mladou slečnou, jak bys jí řekl že musíš jít na záchod?‘ Michal odpověděl: ‚Počkej minutku, musím se jít vyčůrat.‘ Učitelka na to reagovala: ‚To …

V první třídě zjišťuje paní učitelka dětí, jak se jmenují. Zeptá se chlapečka v první lavici: „Tak jakpak se jmenuješ, chlapečku?“ „Jo, kolem toho už bylo soudů!“ odpoví chlapec.

Tři učitelky na vlastivědné vycházce našly na břehu rybníka zlatou rybku. „Když mě hodíte zpět do vody splním každé z Vás jedno přání,“ říká zlatá rybka. Učitelky ji tedy hodí do vody a první říká: „Já bych chtěla být nejchytřejší ze všech učitelek v ČR.“ Rybka jen řekne „Hop“ a …

V hodině němčiny: „Tak jak se řekne pán bůh?“ „A jak to mám, hergot, vědět?“

„Tak, jaká byla zkouška?“ „Velice nábožná.“ „Jak to, nábožná?“ „No, profesor v černém, já v černém. Profesor položil otázku, já se pokřižoval. Za chvíli jsem mu odpověděl a pokřižoval se on.“

Dva mladíci studovali chemii v Praze. Celý rok se jim docela dařilo, vypadalo to na vzorné studenty. Víkend před závěrečným testem se proto rozhodli, že se trochu uvolní, a odjeli za kamarády na Moravu trochu oslavovat. Jenže to přehnali a prospali celou neděli. Do Prahy dorazili v pondělí ráno, naprosto …

„Jak se jmenuješ?“-Marek, ale bez F!“-„Ale Marek se přece nepíše s F.“-„No právě, vždyť vám to povídám, že bez.“