Muži a ženy

Jak se říká chlapovi, který věří na antikoncepci? Tatínek.

„Včera večer jsem pozval jednu dívku do kina. Pak jsme šli na večeři, pak jsme si šli zatancovat, pak ještě na zmrzlinu, a pak jsem ji taxíkem odvezl domů. Myslíš, že ji už mohu požádat o ruku?” „Ale proč bys to dělal, beztak jsi už pro ni udělal až dost!”

Žena: „Nemohl bys vynést koš?” Muž: „Prosím tě, sotva jsem se konečně dnes poprvé posadil?” Žena: „A co jsi dělal doposud?” Muž: „Ležel.”

Muž: „Chci ti darovat sebe.” Žena: „Nestojím o laciné dary!”

„Miláčku, oznamuji ti, že mám dva proužky.” „Copak, změnila ses na jezevce?”

Petra volá manželovi domů z práce a naštvaně položí sluchátko. „Co je?” zajímá se kolegyně Jana. „To je divné,” řekne Petra, „ozval se záznamník. František tam asi někoho má!” „Neblbni! Jak to můžeš vědět?” „Jednoduše. My žádný záznamník nemáme!”

Bylo objeveno tajemství spokojeného rodinného života. Žena musí být „skřivánkem” a muž „sovou”. Ona tak nevidí, kdy se on vrátí večer domů a on zase nevidí, jak ona ráno vypadá po probuzení.

Povídá paní Nováková: „Můj manžel nekouří, nepije ani se nekouká po děvčatech!” „Výborně – to jste ho odnaučila nebo jste si takového bačkoru už vzala?”

Sousedé se trochu napili a když odcházejí domů, říká ten první: „Podívej, zloděj ti leze do domu!” „Jen ho nech, ať leze, žena bude myslet, že jsem to já. A já ti přísahám, že ten chlap už nikdy nikoho nevykrade!”

„Nedovírá nám skříňka v kuchyni,” upozorňuje muže paní Novotná. „A jsem snad truhlář?!” odsekne choť. Za chvíli manželka zase začíná: „Kape nám kohoutek v koupelně…” „A jsem snad instalatér?!” Po několika dalších odpovědích podobného ražení se manželka nakonec rozčílí: „A až tě v noci požádám, aby sis splnil své manželské …