Muži a ženy

Manželé sedí na lavičce před domem, paní se zasněně dívá na vlaštovčí hnízdo a sleduje, jak sameček přilétá a postupně krmí celou rodinu. „Vidíš,” posteskne si k manželovi, „takhle by ses měl ty starat o nás… Počkej, kam jdeš?” „Chytat mouchy.”

Přijde Petr k sousedovi a prosí: „Emane, půjč mi deset kýblů vody.” „Na co ti bude?” diví se soused. „Vždyť máš studnu!” „Víš, spadla mi do ní tchyně – a ještě jí kouká hlava!”

Říká žena manželovi: „Pepo, nemusíš zrýt celý záhon najednou, odpočiň si.” „A co myslíš, že dělám od rána?”

Nejvíce nehod se stane v domácnostech. Oběti jsou hlavně muži, kteří to musejí jíst.

Při svatební noci se ženich stydlivě přiznává své novopečené manželce, že ještě nikdy neviděl nahou ženu a vlastně ani neví co má dělat. Ona, podstatně zkušenější, nicméně, polichocena jeho nevinností, navrhne, aby zhasnul, že mu povede ruku a bude přitom říkat, kde se právě nachází. „Toto jsou mé rty, krk, …

„Co bys řekl, kdybys potkal ženu, která tě bude mít ráda i takového, jaký jsi a nebude na tebe mít přehnané požadavky?” „Řekl bych: Ahoj mami.”

On: „Víš, Kláro, když se dívám na fotbal, tak zapomínám na všechno na světě.” Ona: „Ale já se jmenuju Marie!”

„Proč jsi taková smutná?” „Můj přítel kvůli krizi přišel o všechny peníze.” „A to tak prožíváš?” „Ano, bude mi skutečně velmi chybět.”

„Můj manžel má maturitu a pořád si plete mě, mně a mne…” „Jo, to můj manžel má dokonce vysokou… a plete si mě a servírku z Berouna…”

Mezi muži: „Pár slov na radnici a už je člověk ženatý.” „U mě to bylo jinak: Pár slov zamumlaných ze spaní a už jsem rozvedený.”