Děti a mládí

„Říkal jsi, že potřebuješ na velkou, a zatím čuráš!” zlobí se na Filípka maminka. „No vždyť, potřeboval jsem na hodně velkou malou.”

Vendulka přijde ze školky celá uplakaná a stěžuje si tatínkovi: „Tati, Filípek mi udělal bebí!” „Bejbý?” zděsí se táta. „Snad nejseš těhotná?!”

Maminka křičela na tatínka, protože koupila špatné žárovky.

Tatínek s Pepíčkem mávají mamince, přijede autobus a matka v něm zmizí. „Tatínku, maminku snědl autobus!”

Pepíček jde pozdě večer po ulici za ožralým chlapem. Chlap rozbije jednu výkladní skříň a vymočí se tam. Pepíček ho napodobí, rozbije tu další a také se tam vymočí. Přiběhne k němu starší paní od nich z paneláku a začne mu nadávat: „Pepíčku, ty jsi zlý chlapec! Proč jsi to …

Je 30. června – poslední školní den, den, kdy se rozdává vysvědčení. Honzík přijde domů a zdráhavě podává otci výsledek své celoroční práce – samé pětky! „Kdybys byl aspoň trošku moudrý,” povzdechne si zdrcený táta. „Já bych byl, ale nemůžu – v září mi přece vytrhli zub moudrosti!”

„Mami, bráška snědl mouchu… Ale neboj se, už jsem mu dala sníst prášek proti hmyzu.”

„Pepíčku, můžeš mi půjčit na chvíli ten tvůj herbář?” „Nemůžu, strejdo, teta říkala, že jsi vegetarián. Ty bys mi ho snědl.”

Děti vymýšleli věty se slovesem taví. Jirka: „Můj dědeček taví sýr.” Jindra: „Můj strýček taví olovo.” Pepík: „Já mám babičku a ta ví starou belu.”

Čte babička Pepíčkovi pohádku. Jakmile ji dočte, ptá se: „Co se ti nejvíce na této pohádce líbilo? „Že skončila!”