Černý humor

Pan Nováček se oběsil na okně na kravatě. Manželka, která přišla z nákupu, se k němu rozběhla: „No to seš celej ty, zase sis vzal tu špinavou.”

Poslední slova před smrtí: „Stejně ta pistole není pravá.”

Kat uprostřed náměstí koná svou práci, kolem davy přihlížejících. Jeden z diváků zašeptá sousedovi: „Jak se jmenoval ten nešťastník?” Kolega odpoví: „Byl to nějaký Sťatohlav.”

Prodám nemovitost v centru New Yorku. Zn.: Hoří to!

Poslední slova před smrtí: „Ty že děláš pro mafii? Tomu teda nevěřím!”

Zřízenec v nemocnici veze dědu po chodbě a projedou kolem nápisu patologie. A děda se ptá: „Kam mě to vezete, vždyť ještě nejsem mrtvej.” „Víte, pane, on si náš patolog bere od zítřka dovolenou, tak vás veme předem.”

Misionář v panenské divočině nalezne prázdnou vesnici a v ní jediného domorodce. Postupně se dozvídá, že jeho kmen neměl co jíst, a tak nakonec zbyl jen on sám. „Bůh mě k vám přivedl,” říká mu misionář. „Máte pravdu,” odpověděl domorodec, „takhle výživnou stravu jsem už nutně potřeboval.”

Čím se liší Černobyl a Spolana? Zeměpisnou polohou.

Povídají si mezi sebou tři dušičky v nebi, aby zahnaly nudu. „Já jsem se jednou tak dopálila, že si sousedé mysleli, že jsem ďábel!” zahájí rozhovor jedna. „Já se zase dopálila tak, že jsem byla tak rudá, že ze mě začala stříkat krev!” přidá další extrém druhá dušička. „To nic …

V psychiatrické léčebně se doktor ptá pacienta, který se tam dostal, protože se pokusil o sebevraždu: „Jaké je vaše zaměstnání?” Pacient se ušklíbne: „Oběšenec na půl úvazku.”