Černý humor

V metru na trase C, stanice Nádraží Holešovice: „Nádraží Holešovice, konečná stanice, prosíme vyplavte.”

Jugoslávka Liljana Živkovičová, pracující v jedné ze zasažených věží WTC, si úprkem z 80. patra zachránila život. Podle jejích slov reagovala tak rychle a chladnokrevně proto, že podobnou situaci již zažila – když před dvěma roky letadla NATO bombardovala Sarajevo!

Potkají se dva upíři před nemocnicí: „Tak co, zase se jdeš rozšoupnout na transfúzku?” „Ale kdepak, dnes mi není nějak dobře. Vezmu si jen pár použitých obvazů, udělám si čaj a půjdu si lehnout.”

Dopis prezidentu Bushovi: „Srovnejte to teroristické hnízdo Afghánistán se zemí! Usáma bin Ládin, Bahamy.”

„Mami, kde je tatínek, že už tři dny nebyl doma?” „Nevím, asi někam odjel.” „Ale daleko to nebude co?” „To nevím, proč se ptáš?” „No já jen, že nechal hlavu v mrazáku.”

V pražském metru si rychle osvojili manýry politiků a mluvčích velkých firem. Nepříjemné pravdy dávkují veřejnosti postupně a opatrně. ÚTERÝ: „Při povodni jezděte metrem, je to bezpečné a spolehlivé.” STŘEDA: „Některé stanice jsme preventivně uzavřeli… Možná jsou některé zatopené, ale nejsme si jisti, na obrazovkách je jen tma.” ČTVRTEK: „Jsou …

Anička se ptá babičky: „Babi, co je to milenec?” A babička řekne: „Jé, počkej!” Otevře skříň v ložnici a v ní stojí kostlivec…

Poslední slova dědy Mráze: „Vše, děti, už dárky nemám…”

Poslední slova před smrtí: „Ta tatranka mi nějak nesedla.”

Proč nemají kanibalové domácí zvířata? Ze stejného důvodu, proč mi nechováme Tatranky.