Leze housenka po větvi a vidí krásný lísteček. Povídá: „Áááá lísteček, to si dám.“ Chystá se zakousnout a najednou ji napadne myšlenka: „Kdepak, já si počkám, až ten lísteček doroste a sním ho teprve potom. A budu velká a krásná.“
Letí kolem kos a povídá: „Jejda housenka, to bude bašta.“ Chystá se ji sezobnout, když tu náhle myšlenka „Kdepak,já si počkám až vyroste ten krásný lísteček, na něm si pochutná housenka a na té zase já. A bude ze mně velký, krásný pták.“
Jde kolem kočka. Koukne na kosa a praví: „Mňau to bude večeře jedna báseň. Vyšplhá se na strom a vtom myšlenka: „Kdepak, já si teď hezky počkám až doroste ten šťavnatý lísteček. Lísteček sní housenka, která bude šťavnatá a výživná. Housenku sní kos a bude buclatý a chutný a kosa sním já a budu nejsilnější a nejkrásnější kočka široko daleko.“
Vše proběhlo podle scénáře, housenka slupla lísteček, kos housenku, kočka skočila – minula a spadla do potoka.
Poučení: „Čím delší předehra, tím mokřejší kočička.“
Přečtěte si také
Paní Čermáková
V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila …