Venca je na smrtelné posteli a jeho přítel Jarda mu povídá: „Mně se po tobě bude stýskat, Venco! Těch krásných časů co jsme spolu strávili! Tý srandy co jsme si užili!“ Venca ho z posledních sil chytí za ruku: „Neplač Jardo. Já ti slibuju, že do roka a do dne …

Turisti obdivují překrásnou panoramu Kordiller. Průvodce povídá: „Toto je nejzdravější kraj v celé Jižní Americe. Je tu tak zdrávo, že tu vlastně ani nikdo neumírá.“ „No a co ten včerejší pohřeb?“ ptá se jeden turista. „Však právě, to umřel hlady majitel pohřebního ústavu.“

Dva mladíci na prohlídce v galerii moderního umění se octnou v sále věnovaném sochařství. Kolem nich samé ohnuté trubky, rozbité sklo a podivné tvary. Jeden říká: „Radši padáme, než nás obviní, že jsme to tady zřídili.“

„Na životě miluju zejména tu rozmanitost, každý den mě nasere někdo jiný…“

Z telefonního záznamníku: „Tady smrt. Jestli zanecháte své jméno a číslo, přijdu si pro vás!“ „Tady pátá dělostřelecká a raketová divize. Zadejte nám své souřadnice.“

Baví se dvě cibule a jedna povídá druhé: „Fuj, tobě ale smrdí z úst. Co si jedla? Česnek?“