Jdou želvičky po poušti a najdou tam kolu. Protože jsou vyčerpané tak si jí vezmou a chtějí si jí otevřít, ale žádná z nich nemá otvírák. Tak se teda rozhodnou, že tu nejmladší pošlou zpátky pro zen otvírák. Čekají den, dva, tři, týden, měsíc, rok a po pěti letech říká …

„Můj manžel má vlasy jako havran.“ „Černé?“ „Ne. Vůbec žádné.“

Byly Vánoce a soudce byl v příjemné náladě. Zeptal se předvedeného muže: „Za co jste tady?“ „Za předčasné vánoční nákupy.“ „To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?“ „Dvě hodiny před začátkem otvírací doby.“

Víte, jak zjistíte, že stárnete? . . Když sníte víc tablet než vaše vnučka po diskotéce!

Mladý muž prochází lesem, když tu z mlází uslyší podezřelé, každému chlapovi tak libě znějící, milostné vzdechy. Odhrne větve stromů., a vidí krásnou dívku, která čupí nad mladou bedlí., dělá si rozkoš. I pomyslí si mladík: „To by bylo něco.“ popoběhne dopředu, lehne si naznak, zahrne se listím, jen ztopořený …