Cestovatelé se prodírají africkým pralesem. Z dálky slyší dunění bubnů. Když dospějí k vesnici, vidí černého muže, jak zuřivě bije do bubnu. „Co se děje?” ptá se vedoucí výpravy. „Není voda,” odvětí bubeník. „Přivoláváte tedy déšť?” „Ne, instalatéra ze sousední vesnice, aby přišel opravit vodovod.”

Jede chlápek autem a přehlédne nějakou značku omezující rychlost. Za chvíli ho stopne policajt, dojde k němu a zeptá se ho, zda umí číst. A ten chlap na to: „Ale jistě, co potřebujete?”

Stáli manželé u zábradlí a dívali se zasněně do vln. Najednou manžel uklouzl a přepadl přes zábradlí do moře. „Richarde,” volá manželka úpěnlivě, „nenechávej mě tu samotnou!”

„Platil jste za toho psa?” ptá se revizor pasažéra v autobuse. „Ne. Zdědil jsem ho po babičce.”

„Představ si, že Pepa už to má za sebou – dnes ráno v půl páté zemřel.” „Tak to se mně nemůže stát, tou dobou ještě spím!”

Jak zavoláte na beznohého psa? Nijak, on stejně nepřijde.

Víte, co by daly děti v Africe za jídlo? Nic, protože nic nemaj.

Chlap má díru v obličeji. Přítel říká se zadostiučiněním: „Já jsem ti říkal, že přijdeš o hubu!

Blondýnka přechází na červenou a zastaví ji policajt. Dívka se dušuje: „Prosím vás, nedávejte mi pokutu. Hned u dalšího semaforu to napravím… Zastavím na zelenou!”

Co byste měli udělat potom, co si v restauraci od blonďaté servírky objednáte garnáty? Vzít nohy na ramena, než z nich blondýnka začne vyndávat pojistky.