Proč jsou jen 2 % blondýnek stenotypistky? Ostatní jsou datlové.

Jde blondýnka po dálnici v odstavném pruhu a ze zadu na ni troubí vůz údržby. Blondýnka se otočí a zle se na silničáře oboří: „Jaktože jezdíte po chodníku?!”

Proč se blondýnky bojí nemocných stromů? Aby od nich něco nechytly.

Přijde blondýnka k lékaři a stěžuje si: „Pane doktore, já mám komplexy!” „A co vás trápí konkrétně, slečno?” „Nemůžu uvěřit, že jsem tak pěkná, jak vypadám.”

Některé ženy jsou velmi chytré. A jiné, jak to říct a neurazit? Jiné jsou blond.

Sedí si tak mozková mrtvice na stromě a vidí, že jde kolem babička. Nic neváhá, hop a skočí jí na hlavu. Za chvilku babičku odnáší na nosítkách. Po chvilce se pod stromem objeví chlápek, mrtvice znovu skočí a chlápek taky skončí v sanitce s mozkovou příhodou. Potom jde kolem stromu …

Jaké jsou dva největší cíle blondýnek? Být jako Pamela Anderson a naučit se abecedu.

Poslední slova před smrtí: „Seskoč z toho parapetu.”

„Nechápu, jak se to mohlo mladýmu stát, vždyť jsem ho hlídal jako oko v hlavě…” vzdychá táta zombie. „Ty za nic nemůžeš,” konejší jeho svědomí máma zombie, „beztak jsi při tý nehodě přišel o obě oči…”

Na hřbitově je rušno. Jeden temný hlas říká: „Já sem duch nepředstavitelného utrpení.” Druhý, ještě temnější: „Já sem duch nejtemnějších temnot.” A pak se ozve třetí hlas: „Hm, já sem du chcát!”