Zahrajte prosím písničku na přání obyvatelům Karlína. Byla by to píseň Aleše Brychty: Barák na odstřel. Děkuji, Váš statik.

Na konci druhé světové války chytí Hitlera a odsoudí ho k smrti. Když se ho ptají, jestli má nějaké poslední přání, chce vidět šéfa CIA. Ten se záhy dostaví, Hitler strhne fousky a salutuje: „Tajný agent 048 hlásí, že úkol zničit Německo byl úspěšně splněn.”

Blondýnka volá v pravé poledne své kamarádce, také blondýnce: „Ahoj, zrovna jsem dosnídala… Tak co pořád děláš?” „Teď zrovna večeřím.”

Jak se říká deseti blondýnkám, které stojí vedle sebe a těsně se dotýkají ušima? Větrný tunel.

V lodní kajutě se ukládá ke spánku osamělá žena. Sousední kajutu obsadil jakýsi pán, který v mžiku začal pronikavě chrápat. Žena vedle se obrací z boku na bok a ne a ne usnout. Každou chvíli zabouchá na stěnu, pomáhá si i botou, ale nic se nezmění, soused chrápe nepřetržitě dál. …

Cestovatelé se prodírají africkým pralesem. Z dálky slyší dunění bubnů. Když dospějí k vesnici, vidí černého muže, jak zuřivě bije do bubnu. „Co se děje?” ptá se vedoucí výpravy. „Není voda,” odvětí bubeník. „Přivoláváte tedy déšť?” „Ne, instalatéra ze sousední vesnice, aby přišel opravit vodovod.”

Jede chlápek autem a přehlédne nějakou značku omezující rychlost. Za chvíli ho stopne policajt, dojde k němu a zeptá se ho, zda umí číst. A ten chlap na to: „Ale jistě, co potřebujete?”

Stáli manželé u zábradlí a dívali se zasněně do vln. Najednou manžel uklouzl a přepadl přes zábradlí do moře. „Richarde,” volá manželka úpěnlivě, „nenechávej mě tu samotnou!”

„Platil jste za toho psa?” ptá se revizor pasažéra v autobuse. „Ne. Zdědil jsem ho po babičce.”

„Představ si, že Pepa už to má za sebou – dnes ráno v půl páté zemřel.” „Tak to se mně nemůže stát, tou dobou ještě spím!”