Přijde si Pepa půjčit na pohřeb otce věnec na hrob od sousedky, že ho po pohřbu vrátí. „Ale Pepo, to nejde, vždyť tam je napsáno Poslední sbohem milé mamince!” „To nevadí, táta je mrtvej a já číst neumím!”

Letuška přijde za pilotem: „Vzadu máme teroristu s bombou.” „A jaké má požadavky?” „Celkem žádné, asi jen chce spekulovat s padáky.”

Co musíme udělat s člověkem, který je v bezvědomí a zároveň nedýchá? Pohřbít ho.

„Slyšel jsem, že jste měli vzrušující pohřeb.” „To teda jo, neumíte si představit, co nám dalo práce, než jsme dostali dědečka do rakve.” „To jste měli tak malou rakev?” „Malou ne, ale dědeček se bránil!”

Poslední slova před smrtí: „Tati? Můžu to zmáčknout?

Říkejte si o pedofilech, co chcete, ale alespoň vždy zpomalí, když projíždějí kolem školy…

Statečný muž vběhne do hořícího domu a probíjí si cestu ohněm. „Vy jste hasič?” „Ne, pyroman.”

Co dělají děti z Černobylu ve škole? Září.

„Tak jsem se přece dočkala,” myslí si vdova, když rovná stuhy na věnci, „spí a nechrápe.”

Poslední slova před smrtí: „Podle mapy by tady někde měly být bažiny…”