„Pane doktor, může desetiletá holčička otěhotnět?” ptá se malý Pepíček. „Nemůže,” odpoví mu doktor. „Vyděračka!”

Matka se ptá syna: „Pepíčku, co jsi se dnes naučil ve škole?” „Jak si zdřímnout s otevřenýma očima!”

„Tati, ty máš opravdu velké štěstí.” „Jo? Jak to?” „No, nebudeš mi muset kupovat v září učebnice, protože příští rok budu zase ve stejné třídě.”

Hádají se tři kluci, čí děda je nejnervóznější. První říká: „Můj děda je tak nervózní, že babička vůbec nesmí promluvit, jinak na ni hned křičí.” Druhý se přidá: „To můj děda, ten je tak nervózní, že k němu maminka vůbec nechce jezdit, protože seřve každého, koho vidí.” „Kluci, to nic …

Chlubí se jedna dospívající dívka druhé: „No, že by mě Pepa políbil, to se přímo říct nedá, ale už mi třikrát zadýchal brýle.”

Pepíček si zvědavě prohlíží ementál a pak říká mamince: „Mami, máme doma myši! A navíc nějaký vychrtlý… Podívej, jaké malinkaté díry do toho sýra udělaly!”

„Cpal jsem se ve frontě před obchodem celý den a stejně jsem se nedostal na řadu,” stěžuje si matce Pavel. „Tak ses asi necpal dost.” „Cože? Snědl jsem deset rohlíků, půl šišky salámu…”

„Taek-wondo je bojové umění pro všechny, nejen pro děti,” vysvětluje dědečkovi Maruška a dává příklad: „Tak třeba jednou tam s náma cvičil sedmdesátiletej děda.” „Jo. Jednou!”

„Pane vedoucí, Petr mi dal pěstí!” „Darovanému koni na zuby nekoukej.”

„Tati, kdy mi koupíš tu koloběžku, co jsi mi slíbil?” „Hned jak dostaneš první důchod!”