„Maminko, dovol mi, abych ti představila svého nastávajícího. Nepije, nekouří, nenadává, za dalšími děvčaty neběhá.” „Dceruško, to ti s ním ale bude dost nuda.”

Děti si hrají venku a malý Jarda začne volat: „Maminkóóó! Vylez, prosím tě, na balkón.” Matka vykoukne z okna kuchyně a říká: „Teď nemůžu, mám tady hodně práce.” Za chvíli se situace opakuje: „Maminkóóóó! Vylez, prosím tě, na balkón.” Matka opět vykoukne z okna a říká: „Říkám, že teď nemůžu. …

„Rychle si štípni lístek,” nabádá vnoučka v autobuse babička. „Co kdyby přišel televizor!”

Jede maminka s novorozencem v kočárku na procházku a tu ji zastaví neznámá paní. Dívá se do kočárku, usměje se na miminko a povídá: „To je krásné miminko, celý tatínek!” Maminka sebou trhne a vykřikne: „Co, vy toho parchanta znáte? Tak to mi okamžitě řekněte, kde bydlí!”

„Pane vedoucí, Karlovi ve stanu strašně smrdí nohy!” „Máte si vzít příklad z děvčat, kluci – vozte s sebou voňavky.”

„Mami, děti se mi smějou, že mám velké nohy!” „Ale nemáš, dej si boty do garáže a pojď obědvat!”

„Tatínku, proč prošlý jogurt zezelená?” „To si dříve mírumilovné bakterie oblečou uniformu a stávají se biologickou zbraní.”

„Mami, jak to, že pohádky vždycky začínají: Za devaterými horami a za devaterými moři…” „Ale ne, chlapče, někdy taky začínají: Drahoušku, musím se zdržet v práci…”

„Aničko,” domlouvá vnučce babička, „koberci se neříká tě pích, ale tepich!”

„Tak naposledy, Pepíčku! Tohle je žlutá barva!” „To je žlutá? Néé, to je červená.” Prásk, prásk, křup… „Tak se běž podívat do zrcadla, ať vidíš, jak vypadá červená!”