U vchodu do domu stojí malý Pepíček a snaží se dosáhnout na zvonek. Jde kolem paní učitelka. „Pepíčku, počkej, já ti pomohu,” a zazvoní. Pepíček vykřikne: „Honem, paní učitelko, honem utíkejte, nebo nás chytí domovnice!”

Co je noční můrou všech táborníků? Když Otesánek volá z tábora domů: „Je to tu moc dobrý!”

Ptá se otec syna: „Co to bylo za kluka, co jsi s ním šel do školy?” „To je spolužák, syn generála.” „Z toho si vezmi příklad, tak malý a už syn generála!”

Přiběhne malá holčička: „Mami, dneska jsme se ve škole učili, že průměrná rodina má 4,1 osoby. Můžeš mi vysvětlit, co je ta jedna desetina?” „To je jednoduché, přece náš tatínek!”

Starostlivý otec se ptá své dcery, jestli si je jistá, že to s ní její přítel myslí vážně. Dcera odpovídá: „Myslím, že jo, tati. Zrovna včera se ptal, kolik vyděláváš, jaká jídla maminka vaří a jestli se s vámi dá vydržet.”

Přijde Honzíček domů a povídá: „Mami, ztratil jsem peníze.” Maminka na to: „Jak to, Honzíčku, kde jsi naposledy byl.” Honzíček: „Byl jsem ve škole, v jídelně, v šalině… aha, asi už vím, kde jsem to ztratil.” „Kde?” ptá se mamka. Honzíček: „No přece v hospodě, dal jsem si panáka.”

Pepíček nese plný ruksak jablek, maminka se ptá: „Odkud je máš?” „Od souseda.” „A on o tom ví?” „Jak by ne, vždyť mě honil!”

„Synu,” praví rozvážně pan Bednář, „ještě nemáš dost zkušeností, aby ses mohl oženit.” Mladý Bednář se ho táže: „A kdy je na to tedy, podle tebe, člověk dostatečně zralý?” Otec odvětí: „Když začne chápat, že ženit se nestojí za to!”

Sedí dva výrostci na schodech před domem a jeden má na uších walkmana. Kamarád se ho ptá: „Co posloucháš?” „Mudian Tu Bach Ke.” „Fakt? A kdo to zpívá?” „Myslím že Pán žáby MC!”

„Jednou ze mě určitě bude SuperStar,” chlubí se kamarádkám Lída. „A kdy?” zajímají se holky. „Až se naučím zpívat…”