Ptá se syn otce: „Tati, co je to manželství?” Otec: „Zákonem chráněné omezování osobní svobody.”

„Dneska to bude pěkně pařit,” upozorňuje matka své dva syny. „Neboj, mami,” motá se po pokoji starší, „my jsme se včera pořádně namazali…”

Tatínek hubuje Pepíčka: „Kolikrát jsem ti říkal, že si nemáš hrát se sirkami!” „Já si nehrál… Já si zapaloval cigaretu.”

„Tatínku, dnes mi jeden spolužák řekl, že jsem podobný tobě.” „A co ty?” „Co jsem mohl dělat, on je o moc silnější.”

„Můj tatínek má zase nové auto,” vytahuje se chlapec před kamarády. „A kde ho má?” zajímají se spolužáci. „Schne v garáži. Celou noc ho barvil a vyměňoval čísla.”

„Není ten tvůj nový přítel ženatý?” ptá se matka dcery. „Ale mami, přeci se ho na takovou věc nebudu ptát hned první noc!”

„Jirko, vyřiď své mamce, že jí přeju brzké uzdravení.” „Neblbni, vždyť jí nic není.” „Vážně? Včera, když jsem byl u vás na návštěvě, jsem zaslechl, že jí při pletení uteklo oko…”

Chlubí se děti ve školce, kdo měl nejškaredější babičku. První říká: „Naše babička byla tak škaredá, že když se podívala do hrnku s mlékem, zkyslo!” Druhé na to: „Naše babička byla tak škaredá, že ji ani farář nechtěl pochovat!” „To nic není,” mávne rukou třetí. „Naše byla tak škaredá, že …

„No tak, přeskoč ten potůček!” pobízejí Filípka na táboře při hře v lese kamarádi. Táborník se nedůvěřivě zadívá na 20 centimetrů širokou strouhu a rozbrečí se: „Když já nemůžu, já neumím plavat!”

Drama. Všichni hlavní hrdinové jsou drasticky zavražděni. „Zabili je!” vykřikne vynervovaná paní Nováková. Malej Filípek Novák vystartuje zpoza dveří do obýváku a upřímně se raduje: „Juchůůů! Juchůůů! Zabili JE, už se ho ve škole nebudeme muset učit skloňovat!”