Zlobí se sestra na bratra: „Ty jseš jako táta!” „Nenadávej mi. Já ti taky nenadávám, že jsi jako máma!”

Ptá se otec syna: „Jirko, ty prej teď chodíš s Blaženou?” „No chodím, máš něco proti tomu?” „Ne, jen jsem chtěl říct, že když jsem byl v tvým věku, tak jsem s ní chodil taky!”

„Tati, dej mi tisícovku na kolečkové brusle. Tati, dej mi tisícovku,” škemrá pořád dokola Martínek. „Jdi s tím k čertu!” vyletí na něj zaměstnaný otec. Hošík se zamyslí: „A on mi čert ty brusle koupí?”

„Mami, kup mi velblouda!” „A čím bychom ho krmili?” „Kup mi ho ze zoologické zahrady, tam se krmit nesmí!”

Frajírek se houpe na zahradě na houpačce, trochu to přežene a vylítne z houpačky přímo na skleník. „Tak tohle je jeho specialita,” komentuje situaci brácha, „skleníkový efekt!”

Filípek s maminkou míjejí roztříštěný strom. „Do tohohle stromu uhodil blesk,” poučuje chlapce matka. „Pane Bože,” vykřikne Filípek. „Rychle musíme varovat tatínka. Ráno jsem viděl, že má zrovna jeden Blesk na stole!”

„Půjdeš si ven hrát?” ptá se Pepíčka spolužák. „Rád bych, ale nemůžu,” smutně utrousí Pepík. „Musím pomáhat tátovi s mým úkolem!”

„Policajt z Beverly Hills?” doneslo se k dědečkovi a ten hned reagoval: „A co s tím horalem máte?” „S jakým horalem?” nechápou vnuci. Děda povídá: „No, s tím fízlem z Beverlyho kopců.”

„Tati, půjč mi ponožky, mně se ty moje zlomily.” „Jo, půjč si je, jsou támhle opřený v koutě.”

Přijde Pepíček do lidové školy umění a otvírá víko na housle. Paní učitelka se podívá a ustrašeně zvolá: „Pepíčku, co tu děláš s kulometem?!” Pepíček: „No co já s kulometem, ale co dělá taťka v bance s houslema!”