„Pane vrchní, už hodinu se pokouším rozkrojit tento řízek!” „Nemusíte spěchat, máme otevřeno celou noc.”

V restauraci volá pán na druhého: „Dobrý večer, příteli!” „Nemám pocit, že bychom se znali.” „Ale ano, oba jsme tady včera večeřeli.” „No a?” „Nebyl bych vás poznal, nebýt toho deštníku, co máte na židli.” „Haha, včera jsem tenhle deštník neměl.” „Já vím. Měl jsem ho já!”

Pan Novák se topil, vytáhli ho a oživili. Když otevřel oči, říkají mu: „Kdybychom do tebe nenalili sklenici slivovice, byl bys už nebožtík!” „Mám já to smůlu, dostanu se zadarmo ke chlastu a musím být v bezvědomí!”

„Pane číšníku, mám v polévce mouchu!” „Ano, pane, to je v pořádku – menu dne je mouchová polévka.”

„Stal se ze mě špičkový politik,” chlubí se přátelům Adam. „Podívejte, jaké mám špíčky!”

Číšník ke kuchaři: „Ten host v rohu by si dal porci kachny.” „Kachna došla.” „Tak mu jí kus odkroj z té husy v pekáči.”

Víte, k čemu slouží hospoda? K tomu, aby se savci změnili konečně v ty plazy.

Manžel se vrací z hospody. Manželka na něho spustí hned ve dveřích: „Tak kolik jich dneska bylo?” „Dvě!” „První a poslední pivo mě vůbec nezajímá. Já se tě ptám, kolik jich bylo mezi nimi?”

Dva opilci se hádají, jakou barvu má měsíc: „Ten měsíc je zelenej.” „Ne, ten měsíc je růžovej.” „Pane policajt, jakou barvu má měsíc?” „Škyt, ten levej nebo ten pravej?”

Pan Nový se chlubí v hospodě, že má neobyčejně zdatnou ženu. „Dopoledne má žena pracuje v kanceláři, odpoledne je pokladní v kině a v noci hraje na piano!” „A kdy spí?” „O polední přestávce ve výkladní skříni jako reklama na noční košile.”