Jede chlápek vlakem s krásnou dívkou, ta na něj mrká, on pořád nic, až ona nevydrží: „Už hodinu na vás mrkám a vy nic – proč?” „Radši hodinu dělám tupce, než tři přemlouvám.”

„Hej, frajere, nepozveš mě k sobě?” „Ne, mám přítelkyni.” „A když by ti nabídli Ferrari, řekl bys: Promiň, ale mám už Trabanta?” „Ne, ale nač by mi byly dva Trabanti?”

„Kolik let byste mi hádal?” zeptala se spolucestujícího. „No,” odvětil rozvážně, „obličej 25, nohy 30, ruce na 18 a poprsí na 16 let.” „I vy lichotníku!” zarděla se dáma v letech. „Moment,” zarazil ji galantní pán, „ještě to musím sečíst!”

Přítelkyně se vdaly. Brzy po svatbě si vyměňovaly novomanželské zkušenosti. První povídá: „Můj Milan nehraje karty, nepije ani nekouří!” Druhá jí na to povídá: „Můj Jirka taky, a kromě toho nejí, když já vařím!”

Novomanželé odjeli na svatební cestu. Novomanžel píše matce: „Milá maminko, daří se mi dobře, jsem sytý, čistě a pěkně oblečený a spokojený se ženou.” Tchyně, když si to čte, konstatuje: „A – tady to máme! Jsou spolu jen pár dní, a už ho naučila lhát!”

Eva: „Miluješ mě?” Adam: „A mám na výběr?”

„Tak co, jak se cítíte v manželství?” „Nepozoruji skoro žádnou změnu. Předtím jsem čekala do půlnoci, než se vrátí, teď zase do půlnoci, než vypadne!”

Jednoho dne přijde teplouš domů a najde svého druha v posteli s jiným mužem. „Co to děláš?!” vykřikne. „Jsi snad slepý?” odvětí druh a otočí se k milenci: „Říkal jsem ti, že je blbý!”

Decentně vyhlížející mladík nastoupil před odvodní komisi a jednou z posledních otázek bylo, zda je homosexuál. Mladík přiznal, že ano. „Tak teplouš, jo?” zavrčel předseda komise. „A myslíš, že bys dokázal zabít chlapa?” „Jo, nejspíš jo,” odpovídá mladík, „ale trvalo by to asi pár dní.”

„Tak co říkají vaši na to, že se chceme vzít?” „Táta zatím neříkal nic a máma čeká, až něco řekne, aby mohla být proti!”