Mladý manželský pár sedí u večeře. Muž se ptá: „Bylo to jídlo zase z konzervy?” „Ano, miláčku, a představ si, byl tam vyobrazenej takovej hezkej pejsek a vedle stálo: Pro vašeho miláčka.”

Žena je jako odkrytá kniha. Ale napsaná v hebrejštině pomocí čínského písma.

Manželka se usměje na muže: „Miláčku, že vypadám na dvacet?” „Samozřejmě, drahá. Vždyť už ti to říkám čtyřicet let!”

„To je život, každé ráno škrábat auto,” stěžuje si v zimě pan Abrahám. Paní si nevěřícně zaklepe na čelo: „A proč se na něj vlastně nevykašleš? Mě taky každou chvíli něco drbe a nikdy mě nepoškrábeš!”

Šejk přijde do svého harému a zašeptá jedné z žen do ucha: „Tvoje oči se třpytí jako půlnoční hvězdy, tvoje rty jsou jak rubíny… Pošli to dál.”

Žena si nechává věštit u kartářky. „Zítra vám zemře muž.” „To vím, ale podívejte se, jestli mě zavřou?!”

„Co jsi smutný?” „Včera jsem byl v divadle s manželkou, a vedle nás si sedla tak krásná dívka!” „Co si stěžuješ, představ si, kdyby to bylo naopak!”

Ptají se chlápka, co by dělal, kdyby vyhrál milion: „Najmul bych si služku, aby manželka mohla chodit do práce!”

Paní Srnková čistí dveře a zpívá si. Po nějaké chvíli k ní přijde manžel a brblá: „Taky jsi mi mohla říct, že zpíváš… už půl hodiny se snažím namazat panty na vratech!”

Proč nosí ženy klobouk? Protože každá škatule musí mít dekl.