„Spíš?” ptá se v noci manžela paní Baránková, když nemůže usnout. Pán vyletí: „Co je? Co je se spíží?!”

Manžel vyčítá své ženě, že vaří málo zeleniny. „Tak si zajdi do hospody,” povídá mu manželka nakvašeně. „Tam máš pivo jako křen, servírky jako lusk a sedí tam samí staří paprikové!”

Dobrou noc jí přeje, až když ho ráno budí.

Kdy žena definitivně zestárne? V den, kdy přestane spávat nahá a koupí si flanelovou noční košili.

„Maminka mě má hodně ráda,” chlubí se malý Filípek. „A jak to víš?” řekne mu kamarád. „Tátu už vyměnila čtyřikrát, ale mě ani jednou!”

„Co bys Pepíčku, dělal, kdyby vám prodloužili prázdniny o měsíc?” „Já nic, ale máma by se asi zbláznila!”

Otec k synovi: „Vůbec nejsi šikovný, já jsem dělal učedníka v prodejně za pár šupů měsíčně a teď mi patří celý obchod.” „No jo, tati, ale teď už jsou elektronické pokladny na kreditky.”

Muž odejde do práce a žena si přivede domů milence. Její malý syn přijde neočekávaně ze školy, uvidí je, a tak se schová do skříně a sleduje, co se bude dít. Vtom přijde domů i manžel. Žena vyskočí a aniž by si syna všimla, ukryje milence do téže skříně. Chlapeček …

Pepíček jde do školy a potká starší babičku s nákupem. Hned se nabídne, že jí tu těžkou tašku ponese. „Ale, chlapče, já to mám hodně daleko.” „To je dobře, my první hodinu máme písemku.”

Jak dělá blonďatá sova? „Co? Co?”