Paní Novotná pobízí manžela: „Běž už konečně koupit chleba a mléko!” „V takovém počasí by člověk ani psa nevyhnal,” brání se pan Novotný. „A kdo ti říkal, že s sebou máš brát psa?”

„Jožko, vždyť ty máš tak holou hlavu jako zadek mojí ženy!” Jožka si přejede rukou po hlavě a povídá: „No jo, opravdu!”

„Pozval jsem k nám dnes večer kamaráda z vojny,” oznamuje muž své manželce. „Prosím tě,” rozčiluje se ženuška, „je pátek, má se uklízet, děti jsou nemocné, navíc pereme – to teda bude překvapený!” „Víš, on se chce ženit,” osvětluje muž. „Tak aspoň uvidí, na co se má těšit!”

„Kam se mi vypařily plavky?” ptá se manžela paní Novotná. „Na mě nekoukej,” pokrčí rameny muž, „zeptej se žehličky…”

„Ty jsi chodící encyklopedie,” řekl své ženě pan Kolařík. „Neříkej, drahý,” začervená se manželka. „Myslíš, tak chytrá?” „Ne, tak tlustá!”

Baví se dva kamarádi: „Manželka teď poslední tři měsíce drží nějakou brutální dietu. Lednička pořád prázdná, už mě to moc nebaví.” „No, a má aspoň nějaký výsledky?” „Jo, shodila za tu dobu 15 deka.” „No tak aspoň něco, ne?” „No jo, ale já shodil 10 kilo a náš pes umřel …

Proč je rychlejší psychoanalýza u muže? Protože když se chce doktor dostat do jeho dětství, tak už je tam.

Manželé se zastaví před stánkem s teplými párky a klobásami. Prodavač se hned zdvořile ptá: „Co si dáte, prosím?” Žena nosem natáhne vůni teplých uzenin a řekne: „Já bych si dala párek s hořčicí.” Prodavač úslužně kývne a upřesňuje objednávku: „A křen taky?” Paní odpoví: „Křen si taky dá párek …

Statná dáma se na nádraží zváží a prohlíží si tabulku přiměřené váhy k výšce. „Tak vážím dobře, ale měla bych měřit dva metry třicet.”

„Dneska budu dělat k obědu zelňačku,” oznamuje paní manželovi. „Mám jenom jeden problém – došlo zelí.”