„Tati, kdo je to travestita?” „Nevím, ale zeptej se tety Bruce, on by to měl vědět.”

Sadař nachytá Honzíka na švestkách. „Maž, ty lotře!” žene se na něj s hráběmi. „To tak,” chechtá se Honza na větvi, „tady nejsme ve škole!”

„Pepíčku, jaktože máš tak zablácené boty?” rozčiluje se matka. „Vždyť venku žádné bláto není!” „Ale je,” přesvědčí ji hoch. „Jen ho najít!”

Matka najde v tašce své desetileté dcery krabičku: „Že se nestydíš, taková malá holka a už nosíš pudřenku!” „Ale mami, to není pudřenka, to je pouzdro na cigára.”

Po příchodu ze školy: „Tak co, Jeníku, dostal jsi dneska nějakou známku?” „Jo, mami. Modrého T.G. Masaryka z roku 1920.”

Výrok vyšetřujícího policisty u nehody proudových letounů na českobudějovickém sídlišti: „To je život – lidi tady čekaj na zastávce, až přijede čtrnáctka, a vona najednou jednadvacítka…”

Přijde večer nově přibylý nebožtík za hrobníkem: „Promiňte, že vás takhle pozdě otravuju, pane. Ale mohl byste mi poradit, kde jsou tady záchody?”

„Víte, že každý letoun, který se objeví na obloze, bude sestřelen?” sděluje barmanovi horké informace těsně po teroristickém útoku na Státy jeden štamgast. Barman se pousměje: „To už zase piloti stávkujou?”

Do kovárny přijde návštěvník a co nevidí, kovář si položí svůj úd na kovadlinu, udeří do něho velikým kladivem a děsně zařve. „Co to, proboha, děláte?” diví se host. „Co dělám?” rozvážně na to umouněnec. „Dělám si rozkoš.” „Rozkoš?! Jakápak tohle může být rozkoš?” „To byste se divil. Dokážete si …

Česká televize ruší od Nového roku pořad Sama doma. Bude nahrazen na příštích několik let seriálem Usama doma.