„Tak jsem si otevřel sňatkovou kancelář” „A jaký máš kapitál?” „Pět dcer!”

Přiběhne instalatér s ohromným zpožděním do bytu: „Nemohl jsem přijít dřív, nečekali jste tu se založenýma rukama?” „Ne, učila jsem děti plavat!”

Šéf k hezké, ale pomalé sekretářce: „Jde vám vůbec něco rychle?” „Ale ano, pojďte si sáhnout, jak mi rychle bije srdce!”

Mistr šafář domlouvá mladému kovářovi: „Kováři, v písničce sice je o dvou kovářích, že jeden může kovat a druhý milovat šafářovic Andulku, ale nemusí to být zrovna moje Andula…”

V práci mistr honí dělníka: „Tak dělej! Dělej, ať je to hotové.” Dělník mu odpovídá: „Nehoň mě, nejsem na útěku, ale v práci!”

Uchvátaný zaměstnanec přiběhne do práce o něco později a hned narazí na ředitele. „Propána, šéfe,” zvolá nedochvilný pracovník, „vy vypadáte skoro tak špatně, jako já se cítím, že jdu opět pozdě!”

Úřednice chtějí pozlobit pana Slámu, jemuž schází smysl pro humor, a uloží do zásuvky jeho psacího stolu obálku naplněnou slámou. „Kolegyně,” praví pan Sláma, aniž by hnul brvou, „která z vás si u mne schovala svačinu?”

Učeň si stěžuje: „Ty kámo, já snad budu muset dát výpověď ze zdravotních důvodů.” „Ty, vždyť jsi zdravý jako ryba?” „Já jo, ale mistr když mě vidí, tak se mu dělá zle!”

„Pane, požádal jsem vás, abyste mi naladil piáno, a ne líbal moji ženu!” „Pardon, ale vaše žena byla taky nějak rozladěná!”

„Mě živí chyby druhých. Víte, kdo jsem?” „???” „Výrobce gum a zmizíků.”