„Květušo,” obrací se ředitel na sekretářku, „kdyby přišel generální, tak tady nejsem. Ale prosím vás – nedělejte při tom žádnou práci, nebo pozná, že lžete!”

Baví se dva známí: „Ahoj, jak žiješ?” „Ale jde to. Mám skvělou práci. Představ si, pode mnou je přes 500 lidí!” „Hmmm, a co vlastně děláš?” „Sekám trávu na hřbitově.”

„Člověče, jaktože vám ten hovnocuc zase nejde?!” rozčiluje se na najatého septikáře pan Schneider. „Ale on jde. Sám vidíte, že vycucl hovno!”

Jeden zaměstnanec chodil do práce tak mimořádně přesně, že se se svými příchody dostal mimo firemní řád.

„Pane vedoucí, navrhuji uvolnit místo v archivu tím, že skartujeme všechny dokumenty po skartační lhůtě.” „Dobře, výborný nápad. Ale před skartací nezapomeňte ze všech dokumentů vyhotovit xerokopie.”

Šéf má telefon, bere ho sekretářka: „To musíte zavolat za tři hodiny, on teď má desetiminutovou přestávku na svačinu!”

Ptají se chlápka u přijímacího pohovoru: „A jakým jazykem mluvíte?” „Tím, co mám v hubě!”

Na služební cestě se šéf ptá své sekretářky: „Slečno, a máte s sebou antikoncepci?” „Ach, na tohle jsem zapomněla!” spráskne ruce sekretářka. „Ale nebojte se, hned ji vypracuji.”

„Kolik lidí tu pracuje na stavbě?” „S mistrem pět.” „A bez mistra?” „Nikdo.”

Přijímají novou sekretářku: „Kolik úderů za minutu zvládáte?” „Promiňte, já myslela, že hledáte písařku a ne karatistku!”