Holič vymete vlasy na ulici, kouří a nedopatřením hodí vajgla do kopičky vlasů. Jdou okolo dívky, vedoucí začichá a ptá se: „Holky, nejdeme moc rychle?”

„Maminko, jak jsem přišel na svět?” „Tak na to se musíš zeptat tatínka. Ten mi před svatbou tvrdil, že to není možné.”

Stěžuje si Pepa: „Tak se ze mě stává klokan – kapsu mám prázdnou, ruce mi od lenosti zakrněly, nohy mi zesílily, jak běhám do kanceláře žalovat – akorát ten ocas mi slábne víc a víc!”

Jak se přechází ulice na budějovickém sídlišti? Podíváš se nalevo, napravo, nahoru…

Ptá se jeden chlap druhého: „Ty, a na co vlastně zemřela tvoje žena?” „A na co vlastně žila?”

Paní před obchodem: „Tak psa už jsem uvázala… a teď ještě ty, drahý…”

V tramvaji obdivuje opilec účes stažený do ohonu: „Slečno, vy máte ale krásnej ocas!” Ta mu odsekne: „Koukejte, hleďte si svýho, jo!”

Host v restauraci nerozhodně vybírá v jídelním lístku. „Máme výborné hlemýždě,” příjemným hlasem doporučuje vrchní. „Já vím,” odvětí pán. „Včera mě jeden obsluhoval!”

Člověk, který pro každou prkotinu natropí povyku, jako by mu hořelo u zadku, se nazývá historik.

Představitel připravuje pozemek pro stavitele.