Nechápu, jak někdo může dát do úst bažanta, když do nich v nemocnici čurají.

Červen je měsíc červů.

Češtinářka diktuje dětem větu: „Paní Novákové přišel dopis.” „Mohla byste zopakovat poslední slovo?” prosí Jarda. „Napiš: dopis.” „A komu?”

Z Petřínské rozhledny vidíme mlhu.

„Jimmy, proč sis neumyl obličej? Je na něm vidět, co jsi měl dnes ráno k snídani.” „Co to bylo?” „Vajíčka.” „Omyl, pane učiteli. Ty jsme měli včera!”

Češtině by se mělo správně říkat ančeština, gličtině se také říká angličtina.

Neustále se baví a odmítá mi říct o čem.

Skákal mi do výkladu a chtěl vidět můj diplom.

Učitelka se ptá žáka: „Jožko, máš domácí úkol?” Chlapec zaraženě odpoví: „To ne.” „Odpovídej mi celou větou!” kárá ho kantorka. „To nemám.”

Nepřítomný žák omlouvá svou absenci třídní učitelce: „Minulou hodinu fyziky jsem zkoušel vynález kola v praxi.”