„Jak jsi mohl, Horáčku, napsat ve větě Hráli jsme si tvrdé Y?! Vždyť tam je podmětem my!” „No právě, a my je tvrdé Y!”

Povolání je hluché sluchátko.

Tání je, když sním pevné těleso Rohlík, po chvíli se mi udělá špatně od žaludku a vyzvracím ho v kapalném skupenství.

Kdyby se stal českým prezidentem hokejový brankář Hašek, měli bychom tu dominát.

Síla je, když někdo sní kilo olomouckých syrečků naposezení.

Kolem roku 802 založil v dnešní Kambodže Džajaxarman II. Angkorské království (a dlouho ho nemohl najít).

Proč nemají matfyzáci jarní prázdniny? Protože by za tu dobu vystudovali ekonomku.

„Bavili už jste se v některých jiných předmětech o prvocích?” zeptala se na začátek bioložka. „Ano,” mává rukou Pepíček, „v matematice.” „Výborně,” chválí ho kantorka, „a o jakých?” Pepíček na to: „O prvočíslech.”

O přestávce hrubě kopal do dveří a když byl napomenut, kopnul si drze ještě jednou.

Malý žáček, takový začínající konfident, povídá panu učiteli: „Prosím, pane učitel, Horáček říkal, že jste blbej.” „A safra, safra, a jestlipak jsi se mě zastal?” „Prosím, zastal, ja jsem mu řek: Ty tak můžeš kritizovat, ty jsi ještě blbější než pan učitel!”