„Bojím se, že budu nemocný,” svěřuje se matce Karel. „Něco tě snad bolí? Cítíš se nějak nesvůj?” „To ne, ale paní učitelka mi na slohu říkala, že mám slovního parazita!”

Ze žákovské knížky: „Píská ve vyučování, jeho šoviální a nenucené chování mne přivádí k šílenství.”

Když už přijde Pepíček desátý den do školy ve stejném oblečení, se stejně rozcuchanýma vlasama a stále špinavýma rukama, učitelka se rozzlobí: „Ty jsi ale prase! Kolikrát měsíčně se myješ?” „To jste mě urazila,” zakaboní se hoch. „Jednou do roka!”

Učitel rozdá dětem opravené prověrky a zadává jim: „Napište si do žákovských knížek TEST, nebo PŘEDLOŽKY.” Přihlásí se věčně nechápající Frantík: „A nestačilo by napsat jenom to jedno?”

Ze žákovské knížky: „Stále vyrušuje, i když to není dovoleno.”

Ve škole říká učitelka: „Jména, před nimiž je Van, jsou holandského původu.” „Paní učitelko,” povídá žák, „u nás v domě taky jeden Holanďan bydlí. Jmenuje se Van-Čura.”

Děti ve škole píší slohovou práci na téma „Jsem majitelem velké firmy”. Všichni píší, jen Pepíček stále sedí. Přistoupí k němu paní učitelka a zeptá se ho: „Pročpak nepíšeš, Pepíčku?” A on odpoví: „No dovolte, čekám přece na sekretářku!”

Učitel: „Stehenní kost je pevnější než cement.” „No to je pravda,” zamyslí se Honzík, „poněvadž cement je jenom takovej prášek…”

Ze žákovské knížky: „Vyvolán prohlásil, že nebude odpovídat bez advokáta.”

Těhotná matka má v sobě těhotný plot.