„Nechci Vás strašit, pane učiteli, ale tatínek říkal, že když nebudu nosit lepší známky, tak někdo dostane výprask.”

Po válce se stěhujeme do Iráku. Tatínek si tam chce otevřít sběrné suroviny.

Maková panenka je hlavním znakem závislosti na pervitinu.

Pravidelně chodí do školy nepravidelně.

Kdybych věděl, že budete zkoušet u tabule, tak už by tu nestála.

Děti psaly slohovou práci a Alenka napsala: „My doma spíme v jednom pokoji. Tatínek v jednom rohu, já ve druhém, můj bratříček ve třetím a moje mladší sestra ve čtvrtém. A moje máma spí pod velkým skleněným lustrem. Ale bylo zajímavé, že když lustr spadl, střepy v zadku měl tatínek…”

„Děti, čím se proslavil Jan Hus?” ptá se učitelka. Pepíček odpoví: „Že neměl peří!”

Kužel je o velikost menší než kuš XL.

Učitel: „Kolik je 62 568 x 76 239?” Student: „Z hlavy?” Učitel: „Samozřejmě, že z hlavy!” Student: „Tak to nevím.” Učitel: „Tak si jdi sednout.” Student: „A kolik to tedy bylo?” Učitel: „Počkej, skočím si pro kalkulačku.”

Na konci výtvarky paní učitelka dětem oznamuje: „Příště si přineste vodovky a štětce. A ať máte každý svoje!” „Tak to asi nepůjde,” povzdechl si Dežo.