Školní inspektor si při výkladu vezme stranou hovořícího učitele a diskrétně zašeptá: „Pane kolego, ale takhle své studenty na maturitu nepřipravíte.” „Kdepak, to se – s dovolením – mýlíte,” odvětí pevně přesvědčený kantor. „Já je totiž schválně kvůli tomu matu!”

Franta si při zkoušení z asijských dějin nejdřív neví rady, ale pak se rozpovídá: „78 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie, 79 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie, 80 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie, 81 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie… no… ovládá ho až …

Extra výmluva: „Nepíšu arabskými číslicemi, protože neumím arabsky!”

Pijavice patří mezi savce.

Mladík si o prázdninách na táboře našel o něco starší holku a v září ji najednou potká na školní chodbě. Ihned ví, která uhodila – je to učitelka! Nejprve ji chce pozdravit Ahoj, ale pak se raději rozhodne pro oficiálnější Dobrý den. Nakonec zahuhlá: „A… do…!”

Říká se muži zákona, Majdo, ne mužici zákona.

Učitel na hodině počtů se ptá: „Kdybych měl v levé ruce sedm pomerančů a v pravé ruce osm pomerančů, co bych měl?” A Pepíček se hned hlásí: „Velké ruce!”

Učitel se ptá páťáků: „Jaký je to čas, když řeknu: Byl jsem nemocen?” Přihlásí se Pepíček: „Prosím, krátký!”

„Kde byla upálena Johanka z Arku?” ptá se učitel. Lojzíček odpovídá: „Po celém těle!”

„Pamatuj si, že žádná věta nezačíná tečkou,” poučuje prvňáka učitelka. „Vážně? Tak to mají v naší učebnici chybu. Píše se tam: Tečka je interpunkční znaménko.”