Ženy jsou ráj pro oči, očistec pro peněženku a peklo duše.

Kolikrát se směje velitel roty vtipu? Třikrát – poprvé, když se mu vypráví, podruhé, když se mu vysvětlí a potřetí, když ho pochopí. Velitel praporu se směje dvakrát, protože ho nepochopí. Velitel pluku se směje jen jednou, protože tomu se nesmí nic vysvětlovat.

Židi jsou v koncentráku a ženou je do sprch. Židi brečí, že je zplynujou. A tak je tam zavřou a Židi čekají na plyn, místo plynu začne téct ze sprch voda. Všichni se radují, až na malého chlapečka, který pořád brečí a brečí. Tak se ho všichni ptají, proč se …

„Příteli, tak jsem slyšel, že jste se oženil.” „No jo, už mě nebavilo vysedávat po hospodách.” „No a co teď?” „Teď už mě to zase baví!”

Kdyby tak komáři místo krve raději vycucávali tuk!

Z první linie utíká vojín. Zarazí ho strašný řev: „Stát!” „Pane poručíku, poslušně hlásím…” „Jste slepý, nevidíte, že jsem generál?” „Generál? Pro pána, to jsem ale utekl pořádně daleko!”

„Dal bych si hovězí na paprice,” oznamuje číšníkovi pan Kumštát, „co byste mi k tomu doporučil za přílohu?” Číšník se zamyslí a pak řekne: „Trávu.” „Trávu?! Proboha, proč?” „Krávy ji mají rády.”

Opaluje se v Somálsku řízek na slunci, když tu k němu doběhne uřícený chleba a křičí: „Rychle utíkej, běží sem Somálci!” Ale řízek v klidu odpoví: „Proč? Mě tady nikdo nezná.”

Dopis z vojny: „Miláčku, jednou rukou držím Tvou fotografii a druhou na Tebe myslím.”

Malá průzkumná jednotka se večer utáboří v lesíku. Úplná samota, žádné stavení, natož hospoda a žízeň, vedro a zase žízeň. Jeden voják se vzdálí, ale za chvíli se vrací s ešusem vody. „Kde jsi to vzal?” ptá se přísně velitel. „Támhle v té studánce,” ukazuje vojín. „Tam? Člověče, vždyť tam …