Smutný vojáček přijde do hospody, objedná si velkého panáka, číšník ho donese, voják ho do sebe kopne a objedná si dalšího. Zase ho kopne do sebe a číšník říká: „Copak, copak, vypadáte nějak smutně, vojáku? Stalo se něco?” „Ale stalo,” řekne smutně voják. „A co?” naléhá číšník. „No dneska jsme …

Ptali se pamětníka někdejších bojů, proč osvobozující vojska přecházela právě u Dukelského průsmyku. Pamětník se zamyslel: „Mám dojem, že ten útok tenkrát sponzorovala Dukla Praha…”

Velitel vytýká svému podřízenému: „Poslechněte, ale vy máte při těch střelbách opravdu mizernou mušku!” „No vidíte, a potom se mám trefit!” oponuje vojín.

„Můj děda se při bojích o Dukelský průsmyk strašně nadřel,” říká spolužákům Jirka na hodině dějepisu. „A víš, Jiříčku,” ptá se paní učitelka, „u jaké zbraně děda sloužil?” „On žádnou zbraň, paní učitelko, neměl, on byl hrobníkem!”

Četař pěchoty v USA vysvětluje: „Když vyhodíte granát do vzduchu a padne na zem, je to důsledek zemské přitažlivosti.” Šťouravý vojín se hned ptá: „No, dobře, ale co když padne do vody?” „Tak to je věc námořnictva.”

Na stole jsou dvě tužky. Která z nich je blondýnka? Ta tupější.

Prodám manželku! Zn.: Na štěkání mi stačí pes!!!

Při Velké vlakové loupeži ukradli hned několik souprav.

Knihomol je mol žijící v knize.

„Co je přísný metr?” krčí rameny Pepíček. „Nevím, já se s metrem nebavím.”