„Pane doktore, musíte mi pomoct, před třemi lety jsem spolknul medaili celou ze zlata.” „A proč jste za mnou nepřišel tenkrát?” „To jsem ještě nepotřeboval peníze.”

„Proč jste tak bledý?” „Protože jsem omdlel.” „A proč jste omdlel?” „Protože se mi narodil syn.” „A to vás to tak vzalo?” „Jo, sestřičky mi totiž z legrace ukázaly černouška.”

U zubaře: „Kolik platím za to vytržení zubu?” „Pět stovek!” „Vždyť jste říkal, že trháte za stovku…” „No jo, ale vy jste tak řval, že mi z čekárny utekli čtyři pacienti!”

Jeden blázen se ptá druhého: „Že neuhádneš, co mám za zády?” „Mrakodrap!” „To neplatí, ty jsi se díval.”

„Na odběr krve mě nikdo nedostane!” blekotá naštvaný chlápek z okénka rozhrkaného Trabanta. „Minule se to dozvěděla moje stará, když jsem byl taky v nemocnici, předminule taky a předpředminule jakbysmet. Už se mě ptala, kdy dostanu zlatou Janského plaketu!”

„Pane doktore, my s manželkou nemůžeme pořád mít děti,” stěžuje si pacient. Pan doktor říká: „A je tu vaše žena?” „Ano, sedí a čeká v čekárně.” „Mohl byste ji sem zavolat?” „Ale ovšem… KARLE, POJĎ SEM!!!”

Jeden muž se obrátil na psychologa, řešícího rodinné problémy, s dotazem: „My se ženou se pomalu víc a víc odcizujeme. Nelze tento proces urychlit?”

„Náš krotitel,” chlubí se ředitel cirkusu, „strkal ruku do lví tlamy.” „A jak to dopadlo?” zajímá se známý. Ředitel odpoví: „Píše tou levou!”

„My máme s manželem společnou vkladní knížku.” „A to nedělá problémy?” „Ne, my to máme rozdělené – on na ni ukládá a já z ní vybírám!”

V nemocnici: „Už ten pacient po operaci jedl?” „Ano, vývar.” „S chutí?” „Ne, s rohlíkem!”