„Váš syn je zdravý jako řepa,” ujišťuje přecitlivělou maminku dětský lékař. Matka se ještě zeptá: „A nemůže být ta řepa přece jen nemocná?”

„Pane doktore,” poznamená pacient, „víte, že dávat léky zdarma z batůžku může být nezákonné…?” „No dobře, pane Hujer,” odvětí lékař – novodobý Robin Hood, „tak to bude dvě stě třicet šest korun…”

„Tak co vás trápí, děvče?” „Proč se ptáte, pane doktore?” „Proč byste jinak chodila k psychiatrovi?” „Ale, pane doktore, já jsem vaše sestra a pracuji už u vás pět let!”

Těžký případ. „Pane doktore, mám ještě nějakou šanci?” „Ale jistě… Pokud je pánbůh sadista, tak vás ještě nějaký den nechá žít…”

Ptá se pacient před operací chirurga: „Prosím vás, nevíte, kolik je hodin?” „Tak osm, devět,” odvětí pohotově chirurg, aniž by se při tom podíval na hodinky. „Tak to potěš pánbůh,” zamumlá si pacient sám pro sebe, „nechat se operovat od takhle přesného chirurga…”

„Pane doktore, zdá se mi, že jsem se zbláznil.” „Jak jste na to přišel?” „Poslední dny mi připadá, že cokoliv moje žena řekne, má nějaký smysl.”

„Doktore, mám problém při komunikaci s lidmi, strašně rychle se naštvu.” „Hmm, a jak se to projevuje?” „Sakra, a co jsem ti teď řek, ty pitomče?!”

Důchodce se ptá lékaře: „Pane doktore, ty prášky mám brát před jídlem, nebo po jídle?” „No jestli vám ještě zbyde na jídlo…”

„Pane doktore, sotva začnu pracovat, hned usnu.” „A kde pracujete?” „Na jatkách.” „A co tam děláte?” „Počítám ovečky na příjmu…”

Pana Novotného přivezou sanitkou do nemocnice. „Jste ženat?” ptá se sestra. „Ano, ale ta zranění mám z autonehody!”