Po osmihodinové službě v ambulanci odchází gynekolog z práce. Vyjde na ulici, rozhlédne se a blaženě si povzdechne: „Tváře…”

Prohlíží si Pepa po operaci svá nádherná prsa a doktor: „No, nedivte se, nikdo nám neřekl, že v autě před bouračkou byla ještě jako šestá ženská, a tak jsme ty přebytky mezi vás rozdělili!”

„Sestři,” škemrá starý děda, „přinesla byste mi noviny?” „Jistě, pane Vomáčka, ale nemáte lepší toaleťák?”

V porodnici vykřikuje užaslý otec: „No tohle! Dvojčata!” „Ne, jenom jeden,” uklidňuje ho sestra. „A příště přijďte střízlivý.”

Pacient v nemocnici blouzní: „Odejdi, strašidlo!” „Vidíte, paní Komárková,” raduje se lékař, „manželovi už je lépe, poznává vás!”

Lékař u lůžka umírajícího. Ten se ptá: „Vše jsem vypořádal, jen bych potřeboval vědět, jak dlouho může ještě žít moje žena.” „Tak dvacet let.” „Děkuji, uklidnil jste mě, aspoň dvacet let si budu na onom světě žít v klidu.”

„Sestro, řeknětě mi, co jsem jedl jako malý nejradši?” vyzvídá pacient. „Jak to mám vědět?” diví se sestřička. „No, říkala jste přece, že jste moje sestra!”

„Pane doktore, pes mě kousnul do ucha!” „A vydezinfikoval jste ho?” „Ne, on stačil utéct.”

Maminka: „Pepíčku, jestlipak už jsem ti ukázala svou sbírku brouků?” Pepíček: „Ty máš sbírku brouků, maminko?” Maminka: „Nemám, Pepíčku. Proto jsem ti ji taky nikdy neukázala.”

Proč pan Novák nikdy nepřijde domů opilý? Protože ho vždycky přinesou!