Pepíček, celý bledý, přijde do lékárny: „Máte nějaké prášky proti bolesti?” „A co tě bolí, chlapečku?” „Ještě nic, ale tatínek si právě prohlíží moje vysvědčení!”

Co udělal skromný spisovatel? Nic nenapsal.

Jak se dělí tchyně? Motorovou pilou.

Plukovník majorovi: Zítra v 9.00 hodin se koná zatmění slunce, tedy něco, co se nevidí každý den. Nastupte s mužstvem na nádvoří, v pracovním stejnokroji. Při pozorování tohoto zvláštního přírodního úkazu provedu sám potřebný výklad. Kdyby pršelo, nemohli bychom samozřejmě pozorování provádět. V tomto případě se mužstvo odebere do tělocvičny. …

„Nováku, jak to, že v práci spíte?” „Promiňte, máme miminko a celou noc mi nedalo vyspat.” „Tak ho vezměte zítra s sebou do práce, ať vám nedovolí spát ani zde!”

Sedí pes u holiče a stále se oblizuje. Pán, kterého holič zrovna stříhá, se ptá: „Prosím vás, co tady dělá ten pes?” „Ale toho si nevšímejte. Ten jen čeká na odřezky.”

Na poradě: „Je čas končit. Kdo je pro – zívněte!”

„Pepíčku, jak to, že chodíš každý den pozdě do školy?” „Protože vždycky, když přijdu na roh, podívám se na značku Škola – zvolněte rychlost!”

Pepíčka načapala teta za školou a vyčítá mu: „A to nemáš černé svědomí, že chodíš za školu kvůli rodičům?” Pepíček se toho hned chytí: „Tak když je to kvůli nim, proč bych se tím trápil…”

Na náměstí Republiky netrpělivě přešlapují školáci, kteří přijeli na exkurzi do České národní banky. „Můžeme vyjít?” zeptá se paní učitelka. „Hned,” řekne Pepíček, „jenom co schovám ten pytel na prachy.”