„To milostný psaníčko je roztomilý,” šeptá do ouška svému příteli Jana, „ale příště ho nemusíš začínat slovy Vaše milosti…”

Na některých radnicích ve svatebních síních zavedli novou placenou službu. Před konečným dotazem na ženicha vložili větu: „Máte právo mlčet. Vše, co od této chvíle řeknete, může být použito proti vám.”

Jdou milenci lesem a on si potřebuje odskočit. „Miláčku, jdu se podívat na hvězdičky.” Za chvíli se vrátí a ptá se: „Mohu ti dát do pusinky bonbónek?” Ona: „Ano, ale ne tou rukou, co jsi držel dalekohled.”

Mladá holka zalepuje dva metry dlouhý balík. Kamarádka se jí udiveně ptá: „Co to děláš?” „Balím pošťáka.”

Co je to svatební noc? Přechod mezi „směli” a „museli”.

Jaký je nejlepší lék na lásku na první pohled? Druhý pohled.

„Do čeho se to jen, chlapče, ženeš,” brouká si na velkolepé svatbě sám pro sebe chudý ženich. „Nevěsta je jako ropucha, tchyně nezastaví pusu, tchán je pod pantoflem! Ach, jak je to těžké vydělávat melouny.”

Tchán k zeťoví: „Když jsi se teď oženil, doufám, že přestaneš provádět hlouposti.” „Pochopitelně, tahle svatba byla mou hloupostí poslední!”

„Za tebou domů chodí Věrka?” „Ano.” „A co tam děláte?” „Sledujeme televizi.” „Ale ty přece televizi nemáš…” „No, naštěstí si toho zatím nevšimla.”

Pokud se na Vás v baru usměje dívka, očividně nemá peníze. Pokud se usmějete v odpověď, tak Vy peníze máte. Tedy zatím.