Přijde muž do nemocnice a ptá se sestřičky: „Kde leží muž, kterého přejel parní válec?” A sestřička povídá: „V pokoji číslo 11, 12 a 13.”

Doktor vešel do čekárny, posadil se vedle ženy a říká takovým tím důstojným, hlubokým hlasem: „Váš muž je na prahu smrti.” Žena se ptá: „A můžete ho dostat přes?”

„Pane doktore, prosím vás, nic mi nezatajujte, povězte mi třebas tu nejkrutější pravdu! Řekněte, bude můj muž po téhle zlomenině ruky ještě někdy moct mýt nádobí?”

Blázinec. Vizita. Primář novému doktorovi: „A tento pacient se považuje za Duncana McLauda. Podle záznamů ho s touto diagnózou léčí náš ústav už 200 let.”

Mladá paní očekává rodinu. Nastávající otec, aby se uklidnil, jde na ryby. Podaří se mu mimořádný úlovek a telegrafuje ženě: „Mám pětikilového, mimořádně krásného!” Žena odpoví: „Mám čtyřapůlkilového. Bohužel žádný krasavec – velmi podobný tobě!”

V lékárně: „Máte prášky do očí?”

V blázinci: „Člověče, co sebou pořád šijete?” „Já jsem nit!”

Jdou dva blázni po Antarktidě a kousek před nimi se objeví mrož. První blázen vykřikne: „Podívej, tuleň!” „Kde tu?” ptá se druhý. „A co je to vlastně ten leň?”

U zubaře s dítětem: „Ale Pepíčku, sluníčko, zlatíčko moje, otevři prosím svoji pusinku. Dovol strýčkovi doktorovi vytáhnout prstíček.”

Proč mají slepé děti rády makové rohlíky? Protože je na každém jiná pohádka.