Uteče blázen z blázince a přijde do mléčného baru. Blázen: „Chtěl bych loupáček a mléko.” Prodavačka: „Loupáček nemáme.” Blázen: „Tak loupáček a kávu.” Prodavačka: „Pane, říkám vám, že loupáček nemáme.” Blázen: „Tak loupáček a sodovku.” Prodavačka pochopí, že je to blázen a zavolá řediteli blázince, aby si pro blázna přijeli. …

Sestře v nemocnici spadne na chodbě nádobka plná zkumavek s krví. Jde okolo postarší pacientka a spráskne ruce: „To bych nevěřila, jak se někdo dokáže pořezat o pár rozbitých zkumavek!”

Přijde paní se svým synkem do ordinace. „Tak copak je mladému?” „Oněměl,” rozvzlyká se matka. Doktor se otočí k chlapečkovi a ptá se ho: „Umíš mluvit, Adámku?” „Ne!”

Přijde paní k doktorovi, svlékne se, doktor ji prohlédne a povídá: „Paní, vy jste jako řípa!” „Myslíte tak zdravá?” „Ne, tak špinavá!”

Lékař předepíše pacientovi projímadlo a pro kontrolu mu volá domů: „Tak kolikrát jste byl?” „Jen dvakrát!” „???” „Od sedmi do dvanácti a od jedné odpoledne do sedmi večer!”

Když zrovna nedrbe se spolužačkami, neustále se drbe.

Tatínek s dceruškou jedou ve výtahu v obchodním domě. Před nimi stojící mohutná dáma se náhle otočila a jen to mlasklo, jak plácla tatínka po ústech. Tatínek gentleman neřekl ani slovo. Když vystoupila, řekla dceruška: „Tatí, mně se ta blbá ženská hned nelíbila, tak jsem ji štípla do sukně.”

„Odvolávám!!! Odvolávám, ale přes ten fajrák mě není slyšet.” – Jan Hus, Kostnice.

Ivánek si cestou prozpěvuje a málem šlápne na žábu. Žába říká: „Polib mě a něco dostaneš.” Ivánek se rozmýšlí, ale nakonec ji políbí. „A co dostanu?” zajímá se potom. „Ekzém! Ekzém!” směje se žába.

V obchodě: „Je mi líto, pane Hudler, ale vaše reklamace nebyla uznána. Na té čokoládové oplatce se píše, že může obsahovat stopy ořechů.” „To vím také, ale vždyť je samá skořápka!”