Velitel pošle strážníka do potravin, ať mu tam koupí čokoládu, ale aby stála pod dvacet korun. Po půlhodině se policista objeví před velitelem s prázdnýma rukama. „To tam žádnou neměli?” diví se čokoládychtivý velitel. „Měli, ale říkal jste, že má stát pod dvacku a nejlevnější byla za dvacet korun.”

Ve vykradené vitríně zbyl jen prázdný podstavec po diamantu a prsty nešťastníka lupiče, které mu usekl nástražný systém. Detektiv se skloní k vitríně a povídá: „To by mě zajímalo, kdo má v té krádeži prsty.”

Policajt se dobývá v neděli do dveří samoobsluhy, buší na dveře, co se dá, ale nikdo nejde otevřít, dveře jsou zamčené. Jde kolem chlapík a říká: „Pane policajt, dneska je zavřeno, je neděle!” „A proč tam teda mají napsáno SEM TAM?”

Velitel si dá zavolat mladého, horkokrevného policajta a ptá se ho: „Proč jste tak náhle, když se nic nedělo, vystřelil do vzduchu?” „Jaképak do vzduchu,” brání se mladík, „setřelil jsem káně!”

Na Západě se celníci platí podle toho, co dělají, a na Východě podle toho, co nedělají.

Jde policejní hlídka noční ulicí, když se ozve z okna paneláku frenetický výkřik: „Pomóóc, vraždááá!” Oba muži zákona si odplivnou a unisono zavrčí: „Kurník, zase zabitý večer!”

Odsouzený na smrt se nevejde do elektrického křesla, nařídí mu dietu, ta mu nepomáhá, přibyde 10 kg. Dostává jenom chléb a vodu, přibyde zase 10 kg, dostává proto jenom vodu a opět dalších 10 kg navíc. „Můžete mi říci, proč stále nehubnete?” „Jaksi mi k tomu schází motivace!”

V soudní síni se ptá soudce obžalovaného policisty: „Proč jste toho jednorukého zastřelil, když u sebe neměl žádnou zbraň?” „Řekl jsem jasně Ruce vzhůru, nebo budu střílet… a on neuposlechl!”

Ze soudních spisů: „U třetího podnapilého občana nebylo možno zjistit, kolik má promile alkoholu, neboť byl tak podnapilý, že ani nemohl nafouknout balonek.”

Obžalovaný žádá u soudu: „Vaše ctihodnosti, žádám o přidělení jiného obhájce.” „A máte pro to nějaký důvod?” „Tento přidělený obhájce nemá o můj případ žádný zájem.” Soudce se obrátí k právníkovi a ptá se jej: „Můžete se nějak vyjádřit ke tvrzení obžalovaného?” „Promiňte, můžete to zopakovat? Neposlouchal jsem…”