Přijdou dva policajti na křižovatku k semaforu, jeden si klekne na všechny čtyři, druhý mu vleze na záda a kouká nejdřív do červené, pak do oranžové a nakonec do zelené barvy. Pak sleze, oba jdou na jinou křižovatku k semaforu, ten druhý udělá stoličku, první mu na ni vyleze a …

Víte, proč si policajt dává feferonky pod čepici? Aby mu to lépe pálilo.

Na ministerstvu vnitra vybírají policisty pro službu v Kosovu. Komise: „Do you speak English?” Uchazeč: „He?” Ptají se dalšího. Komise: „Do you speak English?” Uchazeč: „He?” A dalšího. Komise: „Do you speak English?” Uchazeč: „Yes, I do.” Komise: „He?”

Dva trestanci v base: „Mě odsoudili na devadesát let. A tebe?” „Na pětasedmdesát.” „Tak si vem kavalec u dveří, budeš venku dřív než já!”

„Máš někoho známého u policie?” „Ano, bratra.” „A co tam dělá?” „Sedí už dva měsíce v cele předběžného zadržení.”

Jak policajti vyrábějí inkoust? Mlátí vodu, dokud nezmodrá.

Co mají společného právníci a žabáci? Oboje má velkou hlavu, která se skládá skoro jen z úst!

„Tahleta myasthenia gravis,” povídá soudce obžalovanému, „ovlivňuje nějak vaši paměť?” „Ano.” „A jakým způsobem ovlivňuje vaši paměť?” „Zapomínám.” „Tedy zapomínáte. Můžete nám dát příklad něčeho, co jste zapomněl?”

„Tak pane obžalovaný, věřím, že se tu s vámi už nesetkám!” „Vy jdete do důchodu, pane soudce?”

Ze soudního zápisu: „Obžalovaný přitěžuje okolnost, že rvačku vyvolali na náměstí Míru.”