Stojí dva policajti na rohu ulice a jeden si stěžuje druhému: „Hele, představ si, jak mám blbýho syna.” „No, to snad ne!” „Ale jo, uvidíš, támhle zrovna jde. Honzo, pojď sem!” Když kluk přijde, táta mu povídá: „Honzo, skoč se podívat domů, jestli tam náhodou nejsem.” Honza odběhne a kolega …

Víte, že se budou rušit Černí šerifové? Každý dostane do ruky vložku Allways a bude se cítit naprosto v bezpečí.

Proč se o policajtech vypráví tolik vtipů? Protože jim šedou kůru mozkovou napadl kůrovec.

Vrazí policajt domů a první, co udělá, je, že upozorňuje manželku, aby ho nehladila po hlavě. „A proč?” diví se žena. „Víš, byl jsem u holiče,” vysvětluje policajt. „Nechal jsem si udělat ježka, tak ti to předem říkám, aby ses nepopíchala!”

Jak policajti sází brambory? „Jménem zákona, rozejděte se!”

„Proč jste utekl z vězení?” „Chtěl jsem se oženit.” „Vy máte divné představy o svobodě!”

„Já bych si ten chodský koláč dal,” uvažuje policajt v pekařství, „ale co když už po něm někdo chodil?”

„Jaképak ukradla?!” huláká na celý krám přistižená zlodějka. „Na cedulce bylo napsáno: Dám. kalhoty – tak jsem si je vzala!”

Strážník na obhlídce v parku narazí na zdrcenou mladou dámu. „Slečno,” praví ten muž zákona starostlivě, „vždyť vy jste bílá jako stěna!” Z křoví opodál vyleze naštvanej úchylák: „Člověče, jak jste mě poznal?”

Dva zloději přemítají před zlatnictvím: „Za kolik by byl tenhle briliant?” „Záleží na soudci, ale víc než deset let to nebude!”