Ptá se policajt kolegy s lahví v ruce: „Proč s tou flaškou pořád třeseš?” „Abych se ujistil, že vevnitř vůbec něco je a nevypil jsem ji prázdnou.”

„Bejt váma bych to nedělal,” upozorňuje černocha, který se zrovna připravuje skočit do bazénu, policajt. „Proč, strážníku?” „Mohl byste se odmočit!”

Vyšetřující policista si s otevřenými ústy prohlíží zavražděného svalovce a pak povídá svědkovi: „Říkáte, že ho klepla pepka? Ta ženská ale musela mít páru!”

Odhalený pašerák se brání celníkům: „Ilegální zboží? To mi museli zapomenout říct o tom íčku…”

Policisté mají hon a při něm se omylem postřelí náčelník. Odvezou ho do nemocnice. Asi po tříapůlhodinovém snažení na operačním sále se objeví doktor a říká: „Ten průstřel nebyl smrtelný. Proč jste ho teda vyvrhli?!”

Ráno přijde náčelník do práce a jako pokaždé zakopne o práh. Rozčílí se, zavolá si strážmistra a poručí mu, aby ten práh přibil. Po chvíli slyší ťukání a říká si: „Je to dobré, už se to spravuje.” Ťukání ovšem trvá hodinu, dvě hodiny… Náčelníkovi to nedá, otevře dveře a spatří …

Víte, proč policajti choděj vždycky tři? Protože jeden umí číst, druhej psát a třetí ty intelektuály hlídá.

Policajt na dovolené u moře varuje manželku: „Nechoď na útesy, bude boj!” „Snad příboj, ne?” odvětí žena. „Samozřejmě,” povídá polda, „boj je vždycky způsoben pří.”

Tato vloupačka nebyla jeho první vylomeninou.

Řekl mu, jdi se bodnout a obvinili ho z navádění k sebevraždě.